I zahradní lavička může mít své kouzlo

Můj dědeček vždycky sedával na zápraží dlouhé hodiny a odpočíval na sluníčku. Když jsem se ho ptal, jestli spí, říkával: "kdepak já jen rozjímám, poslouchám ptáky a dobíjím energii na horší časy." Tenkrát jsem ho nechápal a ani nad tím nepřemýšlel.

Dnes, když se v té uspěchané době snažím zastavit a odpočinout si, zjistil jsem, že sednout si jen tak na lavici pod stromem na zahradě s knížkou v ruce, je pro mne ten největší relax.

A tak jsem se rozhodl, že si pořídím opravdu stylovou lavičku, která bude nejen pohodlná, ale také bytelná a bude dobře odolávat nepřízni počasí.

Procházel jsem na internetu spoustu obrázků a webových stránek, ale stále jsem si nemohl vybrat. Váhal jsem nad volbou materiálu, aby naše lavička pod stromem vypadala přirozeně. Nemáme ani anglický trávník ani jezírko, prostě obyčejná zahrada se vzrostlým ořešákem, který v létě poskytuje skvělý stín.

Po několika dnech hledání jsem konečně našel zajímavý web, a tak jsem zvedl telefon a zavolal panu Pekárkovi, který vyrábí betonový a kovový zahradní nábytek.

Podle hlasu jsem byl překvapen, že takto mladý člověk vytváří na první pohled poctivý, fortelný a přitom konstrukčně poměrně jednoduchý nábytek. Dali jsme se do řeči a vysvětlil mi spoustu detailů, jak svůj nábytek vyrábí a nenásilně mě přesvědčil, že betonová lavička Pekárek splňuje přesně všechno to, co jsem od ní očekával.

Betonové nohy na lavičku jsou vyrobeny z vibrolitého sklovláknobetonu a uvnitř jsou vyztuženy ocelovými pruty. Beton je povrchově ošetřen světle šedou barvou, která prostě k němu patří. Sedací plocha a opěradlo jsou ze smrkových fošen a k betonové konstrukci jsou připevněny speciálními vratovými šrouby. Povrch dřeva je natřený tenkovrstvou lazurou v barvě ořech antik, takže výborně ladí s naším stromem.

Naše betonová lavička přišla v demontu na paletě přesně za 3 dny od objednávky, jak bylo dohodnuto. A i když nejsem zrovna kutil, neměl jsem problém ji během pár minut sestavit.

Na závěr jsem si nechal malé překvapení pro moji ženu. Nechal jsem na naši lavičku vygravírovat nápis, který ji opravdu dojal, a i ta pověstná slzička štěstí ukápla.

Občas když večer koukám oknem na zahradu, mám pocit jako bych na té lavičce viděl zase sedět mého dědu.

Více na webu: https://www.zahradnisezeni.cz/